26. února 2011

Remake WinFeb netřeba!

Jako by to bylo včera, jen těžko si přiznáváme, jak ten čas letí. Od uvedení revoluční aplikace WinFeb uplynulo právě dnes neuvěřitelných 63 let! Strůjců naštěstí ubývá, a i z nich si jen málokdo vzpomene, s jakým nadšením tehdy rozklikával menu, jak rozechvěle roloval nekonečně optimistickou nabídkou… jsou situace, kdy je úbytek memory ku prospěchu.
Červenější ikonu jsme do té doby neznali… a jako každá interfiktivní aplikace i tato nabízela v základním menu standardní položky: profil a anfas, dále pak seznam nepřátel a kontakt na četu. Free verze poskytovala jen ty nejzákladnější údaje (rodné číslo, sexuální orientaci nebo vyznání), podplacená pak ještě přístup do registru a k nábojům. Praktickou pro obě verze se jevila doplňková služba Sneak, která se v apgrádech stala stěžejním standardem a posléze základem infoportálu ST-betaverze na bázi enginu Snoopy, v debaťaverzi obohaceném o čip eChinch. Zajímavostí appky byla absence registrace; ta proběhla automaticky, aniž jste se museli chopit hesla.
Některé aplikace jsou věčné a jejich uživatelé nesmrtelní, intenzita barev jejich ikon ne a ne vyblednout, jakkoli jsou vystaveny vysvětlení. WinFeb se zajisté dnes opět v mnohém hardwaru rozžehne a probudí nejeden sentimentální povzdech. Díkybohu se ale tahle aplikace ocitá čím dál častěji v off-line režimu...


19. února 2011

Gratulace Stevu Jobsovi

Tento muž si zaslouží naši pozornost, neb je strůjcem mnohého.
Jak se mezi lidem říká, že jablko nepadá daleko od stromu, tak toto přísloví by nevzniklo nebýt Apple a Steva Jobse. 
Steven je bretoňská podoba našeho vánočního Štěpána. Zkráceně Steve, tedy po našem – také bez „n“ – Štěpa, neboli Štěp. A štěp je ovocný, plodný strom, v našem případě jabloň(1), a odtud již ke spadlému jablíčku není daleko. Na cupertinsku se toto přísloví traduje takhle: Apple does not fall far from the Steve.
Podobně je to s tzv. jobovkou, horší zprávou z těch pověstných dvou(2): základ má v běžném Jobsově týdenním raportu Vozniakovi(3) v dobách, kdy šla firma od desíti k šesti, zatímco její operační systémy šly naštěstí obráceně(4).
Jsou ale i věci, o kterých se takřka nemluví. Kdo ví, že existuje cosi jako „Jobsův syndrom“?(5)
Z lékařského hlediska estetická (zkr. E) zbytečnost, my jí říkáme beďar nebo jebák – místo abysme jí správně říkali Jobák.
Příští týden oslaví náš starý dobrý známý Steve své 56. narozeniny. A protože všude, kde se lze
o něm dozvědět něco elementárního, je velebeno i jeho „typické“ oblečení, je nasnadě, že dostane mraky černých roláků, 501 levisek a 992 párů new kecek balance(6).
Připojuji se k zástupu gratulantů s písní, kterou jsem již jako to jeho Appleko nakousl: „rostou tam jablíčka, trhá je Ančička, jsou dobrá, jsou sladká, jsou jako Mac(7).“
(1) lidová „Pod naším okýnkem rostou tam Věruše, pod naším okýnkem roste tam Štěp…“
(2) angl. Jobs′ Report
(3) Tou první – lepší – zprávou bylo, že za jeho hraní s Plastikama nesoudili v Praze Vozniakova jmenovce Jaroslava
(4) prvním operačním systémem byl mac 6.0
(5) Jobs′ syndrom, odborně „syndrom nadbytku imunoglobulínu E“ neboli vřídek, nežit, taktéž furunkl
(6) Nejlepší způsob, jak si něco zošklivit, je rozhlásit, že to mám rád. Takhle přece kdysi Lucie Bílá plácla, že sbírá slony,
a pak kvůli nim musela postavit ten svůj sloninec v Otvovicích.
(7) ze šp. maca – neřest, nahnilé místo (proto je to jablko vykousnuté)

14. února 2011

Talentovky

Miluju tuhle pondělní atmosféru... cesta ještě zšeřelým vlakem, desítky lidí s deskama, s některými z nichž se za dvě hodiny setkáme v mým ateliéru; navzájem si dodávají odvahu, a já se těším, co tam na mě vysypou, čím budu okouzlenej a čím zklamanej, na koho se budu těšit zejtra a koho s největší radostí pošlu hned domů. Už teď je vidět, kdo si věří a kdo si není jistej ani sám sebou, natož tím, co umí.
Stejně jako jim nezávidím vědomí zodpovědnosti a důležitosti tohohle tejdne, tak stejně intenzivně je obdivuju za nevážnost, s jakou se do toho mnohdy vrhají, protože to tak je mnohem jednodušší. Protože to pivo si odpoledne dají ať už je vyrazím, nebo přijmu. To je přece fajn pocit, ne?

A když celé to martýrium skončí a s asistentem sedíme nad haldami desek těch, kterým jsme umožnili ledasco ještě zejtra dokázat nebo napravit, ptám se sám sebe, proč se tyhle zkoušky vlastně jmenujou talentovky. Kam se poděl základ tohohle pojmenování, kde cestou sem do Ústí vytrousili všechny nápady, kdy stihli zapomenout, že tu chtěli být nejlepší?
Na spoustě odborných škol, z nichž přicházejí, mám hodně svých spolužáků a kolegů mezi učiteli a pedagogy. Je mně blbé jim vzkazovat, aby na příští rok ty své koně líp připravili, co líp!, aby je vůbec nějak připravili, protože tyhle hříbata vůbec nechápou, že než si zazávodí, budou se muset naučit jen chodit v kruhu a trpělivě sledovat krok ostatních. Těch, kteří by měli chutě těm ostatním utýct, jezdí rok od roku míň a miň.
Takže ta zpáteční cesta zase zšeřelým vlakem plným lidí s deskama už není zdaleka tak veselá, protože valnou většinou jde o ty koně, kterým je jedno, co táhnou a kam. Těch pár lepších dnes ještě nikam nejede.

12. února 2011

Až jde hlava kolem.

Naším technologickým světem se potuluje spousta mýtů a předsudků, které je třeba uvést na pravou míru dřív, než jim naivní technokrati uvěří. Dnes a denně narážíme na termíny, parazitující na falešné legendě či přímo smyšlené. Žijeme v době, v níž nám jakýkoli bulík(1) pověšený na nos přiroste k srdci a jen stěží se pak zbavujeme zažité iluze(2).
Příkladem mimo jiné nechť je pojem aplikace.
Původně to byl totiž slangový výraz applecaution(3) a byl synonymem pro fotbálek ve třídě s okny; mimochodem, hrál jej i Bill Gates(4). A rozhodně není bez zajímavosti, že jeho Windows jsou hranatou vzpomínkou na prapratátu(5).
Abych ale nebyl tak jednostranný… kdo dnes třeba ví, že slavné jablko není vůbec vykousnuté, ale je to jen reminiscence na zatmění slunce(6), ba co víc, že původně to vůbec nemělo být jablko(7)? Nakonec, k těmto začátkům se později vrátil Jobs svým revolučním modelem iMegg(8).
A to jsme teprve na začátku. Ať se podíváte kamkoli, všude na vás bliká nějaká ikona(9) a logo(10), až z toho jde hlava kolem. Kdybych tu měl objasnit všechno(11), co vím, nezbylo by tu už místo pro chytráky(12) a futury(13), pro něž to celé píšu. 

Ze slavné kampaně Easter Eggintosh. V pozadí USB-pomlove(14).
Fotografováno v únoru 1978.
(1) viz film Bulíkův případ
(2) iLůza je asociální síť 
(3) Apple (mičuda) a Caution (bacha!)
(4) jeho pradědeček pocházel z Čech a jmenoval se Fráňa Šráněk, v Americe si jméno poangličtil (gates = šraňky). 
(5) Byl známý proutkař a řídil se heslem "kam vítr, tam virgule", takže tak trochu šarlatán, kterého ale malý Billík obdivoval tak, že později spojil wind (vítr) a dowse (proutkařit) v název svého dítěte.
(6) 7. dubna 1977 koukal grafik Rob Janoff z okna a hryzl jablko. Slunce se mu částečně zatmělo před očima a nápad na logo byl na světě.
(7) Na první dva týdny firma pojmenovala své výrobky sofistikovaně Eggintosh (co bylo dřív - vejce, nebo intelektuál?). Při fotografování nakousnutého vejce si Rob ale pokaždé pobryndal žloutkem telefoníček; aniž tušíl, že existují už od roku 1886, říkal mu pak Yellow Pages.
(8) "Jsem vejce," čímž byla zodpovězena elementární otázka.
(9) z angl. Con (švindl)
(10) Lo (nazdar), Go (jít), tedy "ahoj a jdi", zkr. hajdy
(11) zkr. pro všechno techno
(13) 4. pád komu, čemu: futurům
(14) česky pomláska

5. února 2011

Hloupý telefon

Loni se prodalo 293 miliónů chytrých telefonů. Skvělá zpráva! Nebylo ovšem řečeno, jak chytrých – zda chytřejších než ti, kteří si je kupovali, a nebo chytrých jen mezi ostatními telefony. 
Kdo potřebuje mít chytrý telefon? Trouba, který si nevěří, nebo chytrák, kterému chybí parťák? Čertví, kolik se vedle těch chytráků prodalo telefonů-blbců, a vůbec, který z výrobců dobrovolně přizná, že místo mobilů vyrábí debily?
Jak se pozná chytrost telefonu? Ten můj umí spoustu věcí, které já neumím, a proto jej mám: dokáže mě spojit s kýmkoliv jiným na jakoukoliv dálku, umí poslat zprávu, aniž musím na poštu, a zvládne zazvonit, kdykoli mě někdo kdesi vytočí. Tohle vše ale zvládly i všechny telefony, které jsem kdy měl, tím černým těžkým krámem s otočným ciferníkem počínaje. Přesto – z dnešního pohledu – to byl hloupý telefon, a nejspíš i ten můj současný telefon* je ne-li hlupák, tak alespoň ňouma. Donedávna mně to nevadilo, vcelku jsem si s ním rozumněl a ve všem, co jsem od něj chtěl, mi pomohl. Teď dumám, jestli jsem jej podceňoval, anebo jestli jsem stejně hloupý jako on, když po něm nechci víc. Jestli jsem z něj hlupáka nakonec nevychoval... 
Tak abych nebyl za blba, až se příště potkáme, dost možná vám ho pochválím: Ty jsi ale chytrý telefon! Celej majitel!!!
* Samsung S3310, nejchytřejší mezi hlupáky