Židle jedna zasraná!...

… zasakroval jsem a vzápětí ve mně hrklo, jestli se nevystavuji žalobě za antisemitismus. Proč se vlastně ta věc pod mým zadkem nejmenuje třeba muslimle nebo buddhle? 

Nejspíš za to může jejích šest konců či fakt, že Arabové sedí buď na bobku, nebo na zemi, zatímco buddhisté si hoví v buddhoáru a křesťané ve svém křestle.

Funkci židle internetová necyklopedie definuje tak, že „židle většinou překáží“ a že „židle má i mnohé další funkce: funkci odkládací – přestože židle překáží, občas na ní můžeme odložit jiné předměty, které překážejí a sloučením dva překážející předmety tak zredukovat na jeden; funkci sedací – jde v podstatě o stejnou funkci jako v předešlém případě, avšak tentokrát odkládáme člověka; funkci válečně-obrannou – židli lze snadno použít jako nebezpečnou zbraň jak k útoku, tak k obraně; a funkci milostnou – na židli je možno provozovat milostné hrátky vsedě, takový styk se nazývá soused.“

Kdysi jsem udělal plakát, jímž jsem židli názvem logičtějším než tím sionisticky předpojatým přisoudil funkci smysluplnější a v duchu úlevy, řečené dnešním titulkem. Plakát i předmět se jmenovaly anglicky „shitle“ a současná výzva k sedu byla obohacena literou H vyjadřujicí důsledek takového úkonu. Do češtiny bych to přeložil jako „seradlo“, „serák“ nebo tak něják.

Shittle, serigrafie, 1998 (klikni a zvětši)