Jména hloupých na všech sloupích

Ti naši předkové mysleli asi hodně, ale hodně dopředu, když je tohle napadlo. Ale ani v těch nejnemožnějších snech nemohli vidět to, co jejich praprapraprapotomky čeká v roce 2014, takhle v tom babiším létě. 

Když jsem v neděli běžel z Běchovic na žižkovskou Chmelnici a pak ještě kousek dál do cíle toho závodu, fandili mi jenom samí adepti na naše budoucí štěstí: míjel jsem jen desítky hloupých ksichtů, křečovitě se tlemících a neupřímně se usmívajících z kdejakého sloupku, stožáru či volné větve alespoň trochu viditelné ze silnice. Někteří z nich vypadají, jako by je vyfotili těsně po propuštění ze záchytky, kam je den předtím zavřeli za rvačku v jejich Vidlákově, někteří naopak jako by na té záchytce pracovali už sto let a kdysi souběžně i u policajtů, a většinu žen nejspíš fotografové vyrušili při úklidu sklepa nebo drhnutí schodů (kromě jedné, kterou kvůli fotce museli sundat z nadrženého pacienta). Některé poutače už stačily spadnout či se jen sesunout po kandelábrech k zemi, takže kandidáti nás oslovují po pás v kopřivách u silnice nebo ochcaní od psů, kterým je jedno, komu dovolí, aby se jim pár vteřin koukal na koule a proti proudu. O morální a dryáčnické bídě deklamovaných slibů, proseb a sprosťáren nemluvě.

Pomatenost téhle kampaně těžko snáším nejen jako volič, ale i jako grafik, notabeneš jazykový puritán a typografická konzerva. Jsem pro to, aby když se zobrazovaná hovada veřejně přiznávají ke svým fekálním plánům a konečným řešením, aby se i grafici podepsali pod svá díla a nestyděli se za ně, aby se také přiznali ke své kreativitě. Vaši anonymitu považuji za srabárnu, páni umělci!

Nebudeme to mít jednoduché, u těch letošních voleb. Je to jako kdyby nás postavili na ochoz kolem čističky odpadních vod a řekli: z těch hoven před sebou vyber to nejhezčí a nejvoňavější. Ale jak to mám ksakru udělat, když si jednou rukou zacpávám nos a do druhé zvracím?