13. prosince 2017

Posledních pět

Eva mě vyzvala, abych tu přečetl její libovolný sloupek. Vybral jsem si z Turnového háje 7 ten s pořadovým číslem 36589, nazvaný Posledních pět.

Jsem zcela pohlcena americkým seriálem „Mindhunter“. Je o mladém agentovi FBI, který se věnuje zkoumání sériových vrahů, aby zjistil pohnutky, které je k hrůzným činům vedly. Vzpomínám si, jak se Mejla Hlavsa vždycky před začátkem koncertu schovával za bednou a doufal, že se něco stane a koncert se zruší. V tomhle ohledu naprosto souzněl s geniální herečkou Květou Fialovou, která zase noc před premiérou vyrážela do ulic a spoléhala na to, že se ze tmy vynoří zločinec a zbaví ji života – i trémy. Zdá se, že soused je metalista, fotbalista a příznivec funky v jedné osobě. Usínám s pomocí půlky Hypnogenu. Po půl hodině cítím pach gumy, pračka se podezřele zahřívá. Chvíli držím ruku na skleněných dvířkách. Je to prostě normálně horký. Kdy frontman kapely DG 307 těsně před koncertem vyndal otrhaný papírek: „Napsal jsem něco v noci, jmenuje se to ,Rozlitý vody nelze sesbírat’, hrajte to třeba v a moll.“ Byly to zpovědi, při kterých se mu občas zlomil hlas, ale rozhodně to nebylo touhou po feedbacku. 
Ve dveřích stojí uklízečka. Připomíná mi Suzanne Atkinson, pravou ruku Charlieho Mansona. 
„Tu jak jsi teď doma často hrála. Prší prší prší, víc nežli se sluší, ďábel mi sedí na duši.“
Polil mě pot. 
„Promiňte, že ruším, ale pro co si ty vaše děti celý den pořád běhají?“ Vyměknu.
Zkouším najít vypouštění vody. Ani náhodou.
Byla to jedinečná událost, ale čas se nezastavil. Chtělo by to víc šagali a míň Horníčka.

Text (kompilát ze sloupků Evy Turnové č. 43–47, první dvě věty z č. 43, třetí a tvrtá ze 44., pátá a šestá ze 45. atd.) pro křest audioknihy Čtení z Turnového háje, který proběhl 12. prosince 2017 v Galerii Lucerna, zatímco ve velkém sále šeptala Hanka Zagorová, aby jí namaloval hrníčky…

Vazba dosud nevydaného 7. dílu Turnovýho háje.


Titulní list 7. dílu Turnovýho háje. 

Čtený sloupek ze sedmého dílu Turnovýho háje, str. 290.

Vášnivý čtenář Turnových sloupků, Jiří Jansch.

ET čte jeden ze svých nejhumornějších textů vůbec.

Pokřtěno Johankou Dobrou!

ET těsně předtím, než za ni Agnes Snopko pověsil na dveře tenhle plakát.

„Fronta se vůbec nehýbala,“ poznamenala ET spokojeně.

Žádné komentáře:

Okomentovat